čtvrtek 9. února 2017

Blogerský život je fajn ?

Prohlížím si instagram téměř každou hodinu, sleduju všechny instastories a pořád jsem skoro až nechtěně v obraze. Znáte to ?
No a vždycky si říkám jak je to krásné a jak to asi vypadá doopravdy. Nebo je tohle vážně takový jak to na fotkách vypadá?
Představme si takový den blogerky, podle toho co vidíme my.
Ráno vstanete ale samozřejmě až někdy po desáté a už fotíte první fotku, kde zřejmě vypadáte skvěle a to i nenamalovaná, protože na sobě máte přece to saténové pyžámko a slunce dopadající do vašeho pokoje dělá tak nádherné světlo. Už chystáte snídani, nejspíše to dnes vypadá na mísu ovoce a vloček, k tomu něco sladkého, fresh z pomerančů a vychlazený šampus. Přeci kdo nepije od rána jako kdyby nebyl.
Dnes vás opět pozvali na nějakou přehlídku a před tím potřebujete něco nového na sebe a tak razíte do prvního obchodu, kde vás zase obdarovali nádhernými kytkami protože jste tolik známá.
Outfit vybraný a teď rychle na oběd s tím krasavcem, který je váš a donesl vám další růže, když ještě nestihli uschnout ani ty ze včera. Po obědě letíte na přehlídku, kde vypadáte opět nejlíp a každý návrhář vás poznává. Poté jdete na nějakou výbornou večeři se všemi známými, sníte tunu jídla a místo toho abyste se odvalila jako balvan tak odskáčete jako kilová kobylka.
Už je večer, vyfotíte dalších pět fotek, které nepotřebují ani filtr ani umělé osvětlení a tak zase usedáte do krásného gauče u vás doma a jdete psát článek. K tomu ale nesmí chybět další sklenka sektu a mísa jahod.
Než jdete spát balíte si, protože odlétáte do New Yorku hned zítra ráno, a bože !!! Musíte vstát už v 8!!!

Holky a blogerky, prosím neberte si to jako výsměch ani nic špatného. Však já těm slečnám neskutečně závidím co umí a jak jsou charismatické v každé chvíli, až to vypadá, že jejich život je přesně takový. Takže vážně, jak to děláte ?


8 komentářů:

  1. Môj deň (ak nie som v práci alebo v škole alebo niekde na tripe :D)
    Ráno vstanem okolo 7:00, sadnem za PC, upravím fotografie, pri raňajkách čítam knihu, píšem článok, pozerám televíziu, rolujem fb a instagram, idem sa prejsť, zase píšem, trochu si čítam, editujem, rolujem facebook a vydám článok, zapíšem si ho do tabuľky a značím, kam som ho zdielala a kam nie. Do toho pozerám ešte štatistiky :D Proste, deň, ako sa patrí. Ale väčšinou som ešte aj vo fitku, škole, v práci, niekde na ceste alebo u priateľa, takže mám o polovicu menej času :D :D :D

    Maj sa pekne,
    Jaji
    www.jajibloguje.sk

    OdpovědětVymazat
  2. A ted realita. :P Rano otevru zalepeny oci, je asi tak ctvrt na osm, vykodrcam se z pelechu,pohraju si s vodou, mydlem a pastou s kartackem a mizim na bus. Na snidani kaslu. Cestou do mobilu datluju novy clanek, kdyz zrovna nespim ci nekecam s prateli po fb. Brouzdani netem taky zabavi. V praci jsem do peti a pak frcim na dalsi program. Ne, nepozvali me na zadnou prehlidku ani nemam schranku plnou nabidek ke spolupraci. V nejlepsim pripade mi pan Wu Peng z nejaky diry sveta nabizi miliony. Nejcasteji je to tedy nakonec cajda s prateli, mekac, kino nebo podobne spolecenske vyziti. Starbucks podporovat nebudu ani kvuli fotce na Instagram. Kvalitni kafe si predstavuju jinak. Cestou domu pisu clanek. A nebo taky ne. Jdu spat kolem jedne. A tak si tady zijeme, zejo. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Vstavam po sedme, jelikoz mi dcera skace po hlave a chce papat. Vstanu, rychle na sebe neco hodim, oblecu dite, udelam mu snudani, rychle si zaliju kafe, ktery dopijim studeny az pozde odpoledne a nastava kolotoc. Vareni, uklid, dite, uklid, dite, uklid, mezitim neco zakousnu, nahazim pradlo do pracky, vyvencim dite, obcas napisu na etapy clanek, kdyz me necha...a tak az do vecera. Po hodine i vic uspavani padam na gauc s knizkou a vychutnavam ticho a klid. A premyslim, zda jit spat uz po desate, abych mela energii na dalsi maraton, nebo si uzit ten klid a cist az do pulnoci...

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to mě pobavilo. Asi to tak doopravdy bude. :D

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělý! :D Občas to až vypadá, že ty holky opravdu kadí duhu a prdí fialky. :D Přeumělkované, pořád dokonalé, ne děkuji, raději budu ve stádiu, že se bez líčení obejdu a ven výjdu i taková, jakou mě příroda stvořila. (Myslím tím nenamalovaná, ne nahatá :D)

    Fakynn

    OdpovědětVymazat
  6. Zajimavy clanek a myslim ze zcastecne je to pravda. Ale jak to pises, tak to je jako kdyz vidime z povrchu ten vysledek a to nejlepsi z prace, jako kdyz vidime jen ty finalni kolekce nadane navrharky, ktera si dovoli mit skvele shows, modelky a je vsude v casopisech. Ale pritom je to velka drina a hodne hodin manualniho prace a znalosti trhu. A to same plati pro blogersky svet ted. Je to jako business. Blogerka je taky neustale na telefonu, na emailech a zarizuje projekty a kolaborace a muse se seznamovat s lidma protoze jinak by nebylo zadne partnersvi. My vidime jen to nejhezci a zda se ze si uzivaji, protoze oni sami jsou ambasadorky sveho blogu, tudiz je vsude vidime.
    Zda se ale ze je to super povolani a smer, ale velka drina a souboju.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ale chápu :) brala jsem to právě jen z toho povrchu ... právě tak jak si to představujeme protože vidíme tohle :)

      Vymazat
  7. Ach bože. Kéž bych byla jednou tak dobrá, že by to byla realita. A k tomu bych chtěla mít vydanou aspoň jednu knihu, mít výstavy svých obrazů a být úspěšná programátorka. Díky! :D

    Gabux

    OdpovědětVymazat